Masáže

momentálně nedostupné

 

Kraniosakrální terapie

Kraniosakrální terapie je velmi jemná, neinvazivní, manipulační technika, která pracuje s konceptem kraniosakrálního systému.
Principem této metody je vyšetření mobility nebo-li pohyblivosti kraniosakrálního systému, do kterého zahrnujeme lebku (kránium),  intrakraniální a spinální membránový systém, mozkomíšní tekutinu, celý páteřní kanál, včetně kosti křížové (sakrum).  Terapeut cvičeným hmatem testuje mobilitu jednotlivých částí kraniosakrálního systému, jestliže diagnostikuje v systému omezení (restrikce) a patologie, které brání zdravým a přirozeným funkcím organismu, velmi jemně systém koriguje.  Veškeré používané manipulace nepřesahují tlaku nebo tahu pěti gramů. Pro vaší představu je to váha asi desetikoruny. Terapeut k nastolení harmonie využívá autoregulační schopnosti organismu. Tím je terapie velmi bezpečná.

Použití:

  • po operacích, úrazech a nehodách
  • k léčení traumatu a postraumatických symptomů
  • k rozpuštění emocionálních a fyzických šoků
  • při bolestech zad a degenerativních změnách páteře a kloubů
  • při problémech s čelistmi, dutinami a dysfunkcích v oblasti ušní, oční, nosní
  • při problémech vztahujících se k traumatickému porodu
  • jako podpora a příprava na otěhotnění, porod a poporodní integrace
  • pro hyperaktivní děti a děti s poruchami učení
  • migrény a bolesti hlavy
  • chronická rýma a záněty dutin
  • poruchy zraku a rovnováhy
  • poruchy motoriky, dysfunkce končetin
  • únava, stres, nespavost, vyčerpání
  • psychické potíže, deprese
  • potíže psychosomatického původu
  • dyslexie, poruchy soustředění a učení
  • dýchací potíže
  • zažívací problémy
  • vysoký krevní tlak

Za jakých podmínek se terapie neprovádí:

  • podezření na krvácení do mozku
  • brzy po operacích páteře
  • u aneurysmat (cévní výdutě)

Průběh terapie
V průběhu ošetření leží klient oblečený na lehátku na zádech. Terapeut velmi lehkým dotekem a tahem působí v oblasti lebečních kostí a na těch tělesných strukturách, jejichž napětí ovlivňuje stav ostatních orgánů.

Celotělová lymfatická masáž

Tato speciální masáž jemnou technikou má za úkol obnovit a zvýšit oběh lymfy. Lymfatický systém totiž nemá svoji pumpu. Jestliže nepracuje nebo je jeho činnost zpomalena, zůstávají zbytky látkové výměny v tkáních. Tukové buňky zvětšují svůj objem, vytvářejí se tukové polštářky, pomerančová kůže a otoky. Pomocí cíleného masážního tlaku a směru je možné lymfu aktivovat a dosáhnout odplavení škodlivin z těla ven.

Kontraindikace:

  • při onkologickém onemocnění
  • při otocích způsobených onemocněním srdce, jater, ledvin
  • při akutním virovém nebo bakteriálním onemocnění
  • při akutním žilním onemocnění
  • při zeleném očním zákalu
  • při neléčené hypertenzi

Klasická zdravotní masáž

Klasická masáž je jedním z nejstarších léčebných postupů a lze ji definovat jako soustavu masážních hmatů, které vykonává s léčebným zaměřením masér na těle nemocného. Při klasické masáži se používají hmaty tření, vytírání, roztírání, hnětení, tepání a chvění. Samotný sled hmatů se zpravidla u různých masérů poněkud liší, ale vždy však vychází ze znalosti svalového systému.
Klasická masáž je rozdělena na sestavy podle části těla, na které se provádí. Tyto sestavy jsou: zádová, šíjová, pro dolní končetiny, pro horní končetiny, hrudní, břišní a pro hlavu. Masáž se může provádět jak částečná, tedy pouze vybraná sestava nebo kombinace dvou až tří sestav dle převládajících potíží, nebo celková. Kompletní masáž zahrnuje všech sedm sestav vyjmenovaných výše.

Baňkování

Při suchém baňkování nedochází k porušení kůže. Pomocí vhodných opatření na gelose (rušivé pole) vyvolá podráždění sáním, které způsobí, že červené krvinky proniknou z cév do prostoru kolem nich, aniž by došlo k poranění vlásečnic (suchá diapedéza). Tyto extravazáty se musí z krevní podlitiny opět odstranit. Aby se zaktivizovaly, musí organismus výrazně zlepšit prokrvení postižených míst, což vyžaduje celkovou aktivaci veškerých životních pochodů v léčené zóně (narušená reflexní zóna). Podle reflexologie to působí přímo na odpovídající cílový orgán a v souladu s celostním pohledem na pacienta zase zpět na celek ve smyslu normalizující informační zpětné vazby.

Autotrakční lehátko

Autotrakční lehátko má opravdu širokou škálu léčebných účinků, především jsou ceněné jeho účinky na páteř, plotýnky a pohybový aparát. Díky možnosti obrácené polohy na tomto lehátku, což je možné provést, na rozdíl od jiných praktik, ve zcela uvolněném stavu. Dosáhneme dokonalého uvolnění, protažení svalů a páteře. Páteřní obratle se od sebe lehce roztáhnou a umožní tak meziobratlovým ploténkám, které jsou vlivem neustálé gravitace již deformované, nasát tekutiny, čímž se pročistí, vyživují, zvětší svůj objem a plní tak mnohem lépe svoji funkci. V některých případech, dochází i k návratu (povylezlé) ploténky, či uvolnění (skřípnutého) nervu.

Přejete si…